Znejte svoji ekologickou stopu

16.08.2013

Ekologická stopa se počítá v tzv. globálních hektarech (gha), které vyjadřují velikost biologicky produktivní plochy schopné „začistit“ stopy po určité lidské činnosti. Jinými slovy: jak velká plocha biologicky produktivní plochy může plně zlikvidovat její odpady a obnovit použité zdroje. Můžeme počítat ekologickou stopu člověka, úřadu, města atd. Díky výsledku pak víme, kam zacílit své úsilí, aby byl možný udržitelný rozvoj. Jde vlastně o jednoduchý účetní nástroj, ale jsou s tím spojeny tři složité a vzájemně provázané problémy. První: biologicky produktivní plocha Země se vlivem lidí neustále zmenšuje, druhý: počet lidí na Zemi a rovněž nároky jednotlivců se zvyšují, třetí: přestože je celková ekologická stopa lidstva součtem stop jednotlivých lidí, většina těchto lidí odmítá svoji osobní zodpovědnost přijmout nebo jen pohodlně krčí rameny a říkají, že by sice rádi, ale nemohou s tím nic dělat. Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce hledá důvod...

Celková biokapacita Země je odvozena z celkového povrchu země a vychází zhruba 11,9 miliard gha, o které se dnes dělí 7 miliard lidí. Na jednoho člověka tak připadá spravedlivý podíl 1,7 gha. Ve skutečnosti však zhruba 20 % obyvatel na Zemi spotřebovává 80 % jejích zdrojů. Průměrný Američan potřebuje 9,6 gha pro zajištění všeho, co využívá. Naproti tomu třeba průměrný Zambijec potřebuje jen 0,6 gha. Vezmeme-li v úvahu Zemi jako jeden celek, potom je průměrná ekostopa 2,7 gha na obyvatele. Abychom mohli takto pokračovat, potřebovali bychom ne jednu, ale 1,6 planety. Je zde tedy jasně vidět nepoměr mezi tím, co spotřebujeme a tím, co bez dluhu spotřebovat můžeme. Ekologická stopa průměrného Čecha je 4,9 gha. Být všichni jako my, tak by bylo třeba pro naši udržitelnou existenci 2,9 planet a podobně jsou na tom i naši sousedé v Evropě.

Chce to především snahu a svobodu uvažování na místo pasívního přejímání zaběhnutých zvyklostí. K zajištění vlastní budoucnosti nám asi nebude stačit výhodné stavební spoření ani nejnovější tablet. Budeme muset začít zejména jinak bydlet, nakupovat a dopravovat se. Budeme muset hospodařit s vodou, půdou a dalšími zdroji. Víme jak?

Užitečné rady a tipy:

Spočítejte si svoji osobní ekologickou stopu na http://www.ekostopa.cz , nebo s pomocí ekoporadny (např. ČSOP Vlašim).
Prozkoumejte podrobněji oblasti, ve kterých je vaše ekologická stopa vysoká (bývá to často např. doprava) a zvažte nabízená opatření, která ekologickou stopu účinně snižují.
Změňte své návyky na šetrnější aspoň v oblasti, kde vám vyšla nejvyšší ekologická stopa. Výrazně pomůže např. používání hromadné dopravy místo individuální, snížit spotřebu energie v domácnosti, nekupovat levné zboží z dovozu na jedno použití, nakupovat potraviny z místní produkce aj.
Sledujte průběžně ekologickou stopu všech výrobků a aktivit, které provozujete (lze i odhadem). Žít s nízkou ekologickou stopou neznamená vzdát se komfortu či strádat. Znamená to, že budeme moci žít život podle svých přání, pokud k tomu zvolíme vhodné (šetrné) způsoby provedení a budeme respektovat možnosti, které nám dovoluje prostředí. Viz ekoradu s názvem Není všechno zeleň (...).
Žít tak, aby naše ekologická stopa byla nižší je snadné a dost dobře dosažitelné, ale především naprosto nutné, chceme-li pro sebe i naše potomky uchovat planetu obyvatelnou a životní podmínky pro lidi příznivé jako dosud. Není těžké si zvyknout na posuzování ekologické stopy při našem každodenním uvažování a nakupování.