Všechny aktuality

Ve vlašimské Záchranné stanici přibývá zraněných strakapoudů

aktuality

9.06.2016

Teplé slunné počasí láká k práci na zahradě a k procházkám v přírodě. Roste tak počet nálezů zraněných divokých zvířat. Záchranná stanice pro živočichy ve Vlašimi hlásí za uplynulé dva týdny například příjem hned šestnácti strakapoudů!
 
„Velkou část našich pacientů nyní tvoří mláďata. Jsou zraněná při senoseči, osiřelá anebo jde často o ptáčata, která doplatila na to, že ještě neumí dobře létat. Za posledních 14 dní jsme ošetřovali nejvíce strakapoudů,“ shrnuje Jaroslava Syslová, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
V České republice žije pět druhů strakapoudů. Kromě celkem běžného strakapouda velkého tak můžete zahlédnout ještě strakapouda prostředního, malého, jižního anebo vzácně také bělohřbetého. Vzájemně se od sebe liší svojí velikostí, kresbou černobílého zbarvení anebo rozsahem červené skvrny na hlavě, která může tvořit čepičku anebo zabírá pouze zátylek.
„V tuto dobu vylétávají mladí strakapoudi z hnízd v dutinách stromů. Jsou ještě neobratní, létat se teprve učí, jsou nezkušení. Stávají se tak snadným cílem koček nebo se srazí s překážkou, popř. autem,“ sděluje Jaroslava Syslová.
Často byste si blízkosti strakapouda jen stěží povšimli, neslyšet jeho ťukání do kmene stromu, tzv. bubnování. Lidé ho mnohdy považují mylně za datlí.  Nemusíte přitom být v lese, ale klidně v městském parku či přímo na ulici. Strakapoudi údery silného zobáku dolují zpod kůry stromů různé larvy, hloubí dutiny pro hnízda anebo jím zvukově označují své teritorium. Někdy pro zvýraznění svého bubnování klovou i do lamp pouličního osvětlení, plechových částí budov či jiných dobře rezonujících ploch. Občas se dokonce pustí i do omítek zateplených domů. Proč? K vysvětlení tohoto chování existují zatím pouze domněnky.
„Strakapoudy můžete zahlédnout i ve městech. Na jeho ruch si přivykli. Jde přitom ale o velké stresaře. Uhynou klidně na následky rozrušení z odchytu a převozu než na následky zranění. Je proto velmi důležité rozlišit strakapoudí mláďata, která hůře létají proto, že se to teprve učí, od ptáků zraněných. Aby se předešlo zbytečným odchytům. Když si nevíte rady, zavolejte nám a my vám dle konkrétní situace poradíme,“ upozorňuje mladá ochranářka.
Na závěr pak paní Syslová radí jak postupovat v případě, že nalezený strakapoud je opravdu zraněný a potřebuje pomoc: „Rychle jej zavřete do větší krabičky a umístěte ho do tmy a do klidu. Nezapomeňte samozřejmě proděravět do víka otvory k umožnění dýchání. Pak opět kontaktujte nejbližší zvířecí záchrannou stanici, kde strakapouda odborně ošetří.“
 

Autor: Ing. Michala Jakubův
Kategorie: Tiskové zprávy
Projekt: ------