Když se léčení podaří

29.06.2015

Najdete-li zraněné divoké zvíře, měli byste se obrátit na záchrannou stanici pro živočichy. Tato poučka se již postupně stává obecně známou. Víte ale, co se ve stanici se zvířetem dále děje a co se s ním stane, když se mu podaří pomoci?

Do záchranných stanic pro volně žijící živočichy se dostávají zvířata zraněná dopravou, ptáci popálení proudem elektrického vedení, otřesení nárazem do prosklených ploch, osiřelá mláďata a řada dalších zvířecích pacientů. Často je lidé náhodně najdou při procházce přírodou anebo ve městech. Následně je sami dopraví do záchranné stanice či je nahlásí jejím ošetřovatelům a ti si pro zvíře přijedou.
„Přijaté zraněné zvíře vždy nejprve prohlédne naše veterinářka. Určí diagnózu, ošetří jej a určí další postup péče. Pak jej umístíme do léčebné voliéry. Zde zvíře krmíme a ošetřujeme dle jeho individuálních potřeb. Pokud se jeho zdravotní stav zlepší, po konzultaci s veterinářkou zvíře přemisťujeme do větší voliéry či výběhu, kde se rehabilituje. Zde můžeme také lépe posoudit, jak se pohybuje. Když úraz nezanechal trvalé následky, tak následně přistupujeme k vypuštění zpět do volné přírody,“ popisuje cestu pacientů stanicí Stanislav Němec, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
Vypouštění ale jen výjimečně probíhá pouze otevřením dvířek voliéry. Léčená zvířata jsou totiž vypouštěna v blízkém okolí míst, kde byla nalezena. Před cestou na svobodu je tak čeká ještě jeden odchyt a převoz. Dravce a sovy navíc ošetřovatelé označují ornitologickými kroužky vedenými v národní databázi.
„Tento rok jsme vrátili do přírody už okolo sta zvířat. Kromě vyléčených pacientů mezi nimi byla také úspěšně odchovaná osiřelá mláďata. Na vypuštění se přitom nyní připravují dva kalousi ušatí, výr velký, pět poštolek, odchovaní zajíci a někteří pěvci. Většinu zvířat vypouštíme sami. Někdy ale k tomu v rámci osvěty přizveme také školní děti anebo veřejnost,“ popisuje Stanislav Němec.
Ne všechna zvířata se podaří zcela vyléčit. Některým zůstávají trvalé následky zranění, kvůli kterým by se v přírodě už sama neuživila. Zůstávají proto ve stanici už napořád. Jiným se zas již pomoci nepodaří pro příliš vážná zranění. Na průběh léčení divokých zvířat má navíc výrazný negativní vliv také stres. Úspěšnost léčení se tak obecně pohybuje okolo 50%.
„Do dnešního dne jsme přijali už 300 zvířat. Více jak třetina z nich zůstává ještě v léčení. Teď o prázdninách přitom očekáváme největší boom nových pacientů. Lidé se více pohybují v přírodě a tak je vyšší šance, že se jim podaří zraněné zvíře najít. Navíc ptáci vyvádí svá mláďata z hnízd. Ta, která ještě neumí pořádně létat, lidé bohužel často chytají v domnění, že jsou zraněná. Prosíme proto nálezce, aby nechytali vše, co najdou, ale nejdřív se raději poradili po telefonu s námi,“ dodává na závěr mladý ochranář.

Foto: Vypouštění puštíka obecného na dětském dni v Tehově. (autor: P.Švingr)