Postrach s klikatou čárou na zádech

14.05.2015

Teplé počasí láká k zahrádkaření anebo k návštěvě chat a chalup. Nejen lidé se ale rádi vyhřívají na slunci. Místa u jezírek, skalek, teplá kamenná zápraží anebo například záhony vyhledávají také například hadi. Máte z nich panickou hrůzu? Není třeba. I s hady se dá bezkonfliktně žít.

V Záchranné stanici pro živočichy ve Vlašimi poslední dobou vzrůstá počet telefonátů týkajících se hadů. Lidé, kteří je potkali na zahradě či poblíž svého pozemku, se bojí, že jde o zmije. Dožadují se jejich odchycení a převozu mimo obydlenou zónu.
„Lidé mají z hadů panickou hrůzu. Některé vyděsí i slepýš, který patří mezi ještěrky. Když nám zavolají, snažíme se určit, o jakého hada jde. Podle toho pak radíme, jak se mu lze bezpečně vyhnout. Odchyt a odvoz hada na jinou lokalitu je zbytečný. Pokud jsou na zahradě pro hady vhodné podmínky, brzy se na ní objeví jiný,“ upozorňuje Stanislav Němec, vedoucí Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.
V České republice se v přírodě vyskytuje pět druhů hadů. Nejběžnějším je užovka obojková, kterou poznáte podle žlutých půlměsíčků za hlavou. Ta vyhledává místa poblíž vod, kde můžete vzácněji potkat také užovku podplamatou, která zde loví ryby. Sušší místa pak obývá užovka hladká, kterou si lidé pro její skvrnité zbarvení nejčastěji pletou ze zmijí. Čtveřici našich užovek doplňuje užovka stromová, která však v ČR žije jen na několika málo lokalitách. Tyto užovky nejsou jedovaté. Opatrnější byste měli být při setkání ze zmijí.
„Jednoduchým pravidlem pro odlišení užovky od zmije je tvar zorničky oka. Užovky je mají kulaté, zmije svislé podobné kočičím. Na to je však potřeba jít k hadovi dostatečně blízko. Lepší tak je rozlišit hady dle zbarvení. To však pro laika nemusí být jednoduché. Navíc v barvách existují různé odchylky. Proto nám mnohdy nestačí popis, ale žádáme o poslání fotografie. Třeba formou MMS. Můžeme pak také snáze určit, zda se nejedná o nález exotického hada uprchlého od chovatele,“ popisuje mladý ochranář.
Hadi jsou přirozeně plaší. Většinou se před vámi odplazí dříve, než je zaznamenáte. Vnímají dobře otřesy půdy způsobené například dupáním. Když už na hada v zahradě narazíte, je nejlepší jej nechat v klidu a odstoupit dál. Když jej neohrozíte, sám na vás nezaútočí.
„Pokud je had hodně barevný, extrémně velký, či připomíná například kobru, pro jistotu jej nahlaste odborníkům. Hadi uprchlí z chovů mohou být extrémně jedovatí a takové jedince je na rozdíl od našich druhů potřeba bezpečně odchytit. Jedná-li se o naše užovky, anebo zmiji, nechte je, aby se sami odplazili pryč. Před nechtěným setkáním s nimi vás ochrání vhodně upravená zahrada,“ radí Stanislav Němec.
Hadi se rádi vyhřívají na teplých kamenech, kompostu či například je láká nahřátá tmavá geotextilie na záhonech. Rádi se pak ukrývají v zarostlých částech zahrady s hromadou dříví a vyhozenými věcmi či pod nejrůznějším bordelem. Okolo jezírka a tam, kde se často pohybujete, proto udržujte krátce střižený přehledný trávník. Před údržbou záhonů či například pletím skalky se zas nejprve dobře rozhlédněte. Pohybujte se přirozeně, nechoďte tichounce. Hady lze také ze zahrady odlákat do jednoho nevyužívaného koutu tím, že jim zde vytvoříte lákavější prostředí. Například zde z kartonů, větví a listí či trávy můžete vystavět tzv. hadník.

Foto: Zornička zmije je tvarem podobná kočičí. (autor: S. Němec)