Fasáda Vodního domu získává svůj konečný vzhled

23.04.2015

I když hadec nepatří mezi kameny, běžně používané jako výplň gabionových sítí, jeho užití na Vodním domě má své opodstatnění. Hadec má v prvé řadě bezprostřední souvislost s tím, co chceme návštěvníkům Vodního domu představovat – s přírodou v okolí vodní nádrže Želivka.

Hornina hadec, zvaná také serpentitnit, tvoří mohutné těleso mezi obcí Sedlice a Želivkou. Hadové podloží neznamená pro rostliny, které na něm rostou, žádnou výhodu, naopak - obsahuje nadbytek hořčíku, který brzdí jejich růst. Rostlinný pokryv hadcového podloží má proto zvláštní ráz, kterému se říká hadcový fenomén. Navíc zde rostou některé velmi vzácné druhy rostlin (např. kuřička hadcová), které nikde jinde než na hadcovém podloží nenajdete. Právě toto specifické rostlinné společenstvo je jedním z důvodů, proč byla v roce 2011 na území obcí Bernartice, Hulice a Borovsko vyhlášena národní přírodní památka Hadce u Želivky. Více než polovina cenných hadcových skal je však dnes pohřbena pod hladinou přehrady.

Hadec jsme se rozhodli použít také proto, že je zde lokální surovinou. Veškerý materiál v gabionových sítích i základní kámen Vodního domu, na kterém můžete vidět, jak vypadá hadec leštěný, pochází z bernartického lomu.

Naším cílem bylo, aby Vodní dům v krajině působil přirozeně a esteticky ani nijak jinak ji nenarušoval.